PROČ ŘÍKÁME HODY, HODY, DOPROVODYNa Velikonoční pondělí koledníci odříkávají koledu: Hody, Hody doprovody… Tento text bereme automaticky a většina z nás se nad ním nepozastavuje, ale má zajímavé vysvětlení.První neděle po Velikonocích se nazývá Provodní neděle, nebo také provoda a Velikonoce se původně slavily osm dní, od Hodu božího velikonočního (Velikonoční neděle) do následující Provodní neděle. Tento zvyk se udržel do roku 1094, kdy synoda v Kostnici zkrátila počet velikonočních svátků na tři dny. Začátek koledy tedy pojmenovává původní osmidenní velikonoční hody trvající do Provodní neděle. Vzhledem k tomu bychom měli psát spíše "do provody" místo obvyklého "doprovody", přípustné jsou ale obě verze.Slova provod, provoda, sprovoda jako označení první neděle po velikonočních hodech užívali Čechové od středověku. Slovy "pomni hody na provody, že jsú svaté dni" vyzývali kazatelé (např. i Jan Hus) ke zdrženlivosti a ukázněnému životu po celý velikonoční oktáv, podobnou výzvu obsahuje i masopusní hra z konce 17. století: do sprovodu zanech veselosti, svodu. Říkadlo Hody, hody do provody je tedy vlastně ohlasem středověkého popěvku inspirovaného patrně duchovním textem (incipitem kázání, písně).Význam této říkanky v překladu do současného jazyka si pak můžeme vykládat: Nehoduj do Provodní neděle. Byla to vlastně výzva ke střídmosti, tedy ke zdrženlivosti v jídle i životních radostech.
